Až někdy potkáte někoho, kdo vám bude tvrdit, že je z vesnice a zároveň, že je z Prahy, tak vám buď kecá, nebo je z Radotína. Já nekecám. Jestli je tenhle kus země u Berounky ve světě něčím známej, tak to je díky lakrosu, který tu hraje každé druhé dítě, mě nevyjímaje. Můj starší bratr Mravenec chodil do skauta a dotáhl tam i mě, a když k tomu všemu přidáte ještě nějakou školu, tak máte kompletní obrázek mého dětství. 

Lakros hraju už spíš příležitostně a naopak v poslední době dávám přednost dalším sportovním aktivitám jako lezení, všechny možné způsoby lyžování a spoustu dalšího.  

Ve skautu jsem momentálně aktivní při přípravě táborů a hlavně pak organizování tohohle našlapanýho kurzu, na který se moc těším.  

Ze školy se vyklubala medicína, na který sice občas bolej záda a tečou nervy, ale potkal jsem tu spoustu fajn lidí a na svoje budoucí povolaní jsem zatím dost namotivovaný. Moje alma mater sídlí v Motole, ale dala mi šanci se studijně podívat do Španělska, Německa nebo Chile.

Na Fonticulu mě krom různorodosti programu také hodně baví různorodost účastníků, tak jsem zvědavý, jak se nám to letos namixuje.