Jsem Áňa a miluju vůni lesa, kávu fotografii a barevný ponožky.

Narodila jsem se v centru Prahy, ale do první třídy jsem už šla ve Stodůlkách. To je sice taky Praha, ale v době, kdy jsme se stěhovali, tak to byl hlavně kus louky a sem tam barák. Pražáci tam jezdili na víkend okopávat brambory a vyvařovat dobroty vnoučatům. Takže jsem dětství strávila hodně čucháním vůní cizích obědů a stavěním bunkrů v pražskym lese.

Mimo to jsem i začla chodit do Pětky, což je takovej dost starej skautskej přístav, kam kdysi chodil i můj táta společně s většinou rodičů mejch kamarádů, se kterejma jsem tam zas chodila já. A teď tam s těma kamarádama už celkem dlouho vedeme holčičí oddíl. Já konkrétně světlušky.

Postupem času jsem se od stavění bunkrů přesunula ke studiu architektury. To je obor, kterej vás naučí, že nikdy nic není hotovo, že spánek je přežitek a taky dost vyčerpá vás i vaše blízké. Ale i tak je krásnej.

Na Fonticulu jsem nikdy nebyla jako účastník, ale přesto na něj letos pojedu už podruhý. Moje místo je v kuchyni, kde můžu uplatnit ty spousty hodin čichání obědů stodůleckejch babiček.

Budu se těšit na vás a vaše ešusy!

P.S. Doufám, že letos nám zase nechytne kuchyň. To by bylo nemilé.